Účetní a daňové chyby v daňových přiznáních PO pro rok 2015

Účetní a daňové chyby v daňových přiznáních právnických osob v podmínkách roku 2015: Vazba podaného daňového přiznání na účetní závěrku

  1. Druhy podávaných daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob

Druhy podávaných daňových přiznání (zákon používá obecnější širší pojem „daňová tvrzení“) v obecné rovině upravuje Daňový řád (dále jen DŘ). V návaznosti na jednotlivá ustanovení DŘ rozeznáváme:

  1. a) Řádné daňové přiznání ( 135 a 136 DŘ)
  2. b) Opravné daňové přiznání k řádnému či dodatečnému daňovému přiznání (138 DŘ)
  3. c) Dodatečné daňové přiznání ( 141 DŘ)

Účetní závěrka je povinnou přílohou podávaných daňových přiznání, neplatí to však vždycky. Neplatí ani obrácený vztah, že každá účetní závěrka je přílohou daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Vzájemné vazby dokládá obsah tohoto článku.

 

  1. Druhy účetních závěrek

Zákon o účetnictví (dále jen ZÚ) rozlišuje trojici účetních závěrek v návaznosti na jejich vztah k účetnímu období a to:

  1. a) Řádnou
  2. b) Mimořádnou
  3. c) Mezitímní ( 19 odst. 3 ZÚ)

Řádná nebo mimořádná účetní závěrka je sestavována v souvislosti s uzavíráním účetních knih (§ 17 odst. 2 ZÚ), přičemž o řádnou účetní závěrku se jedná tehdy, pokud končí účetní období účetní jednotky (§ 3 ZÚ), o mimořádnou pak v souvislosti se vstupem či ukončením likvidace a v souvislosti s insolvencí a způsobech jejího řešení.

Mezitimní účetní závěrka s podáním daňového přiznání spojena není v žádném případě. Bude sestavována tehdy, pokud si její sestavení vyžádají zejména právní předpisy (například v případě rozhodování o výplatě záloh na podíly na zisku, či v některých situacích výpočtu vypořádacího podílu).

V dalším textu se budeme zabývat pouze řádnou účetní závěrkou v kombinaci s jednotlivými druhy podávaných daňových přiznání.

S uzavřením účetních knih je obvykle spojeno i podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a to v případě, že:

– skončené účetní období se rovná zdaňovacímu období (definice zdaňovacího období je uvedena v § 21a ZDP), nebo

– se jedná o situaci, kdy je ukončeno účetní období, které ale není obdobím zdaňovacím a přesto se po jeho skončení podává daňové přiznání (§ 38ma ZDP).

Připusťme i obrácenou situaci, kdy končí účetní i zdaňovací období právnické osoby a nevzniká povinnost k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 38mb ZDP) a tím ani povinnost předkládání účetní závěrky správci daně.

 

  1. Kombinace druhů podávaných daňových přiznání s řádnou účetní závěrkou

3.1 Řádné daňové přiznání

První podání daňového přiznání je vždy „pokusem“ řádným, což platí v i případě, kdy je daňové přiznání podáváno opožděně (i tehdy je řádné, pouze podané po lhůtě pro jeho podání). Řádné daňové přiznání je doloženo řádnou účetní závěrkou, která je jeho přílohou a beze zbytku platí rovnost mezi účetním výsledkem hospodaření před zdaněním ve výkazu zisku a ztrát a řádkem 10 daňového přiznání.

 

3.2 Opravné daňové přiznání

Vztah opravného daňového přiznání a účetní závěrky je závislé na důvodu podání opravného daňového přiznání. Pokud je důvodem pouze „daňová“ chyba, která není zároveň chybou účetní, není důvod opravovat účetnictví a sestavovat novou účetní závěrku. Pak je opravné daňové přiznání podáno bez přiložené účetní závěrky se stejnou hodnotou v řádku 10 jako v řádném daňovém přiznání.

Pokud je důvodem účetní chyba a účetní knihy dosud nejsou uzavřené (nebo již uzavřené jsou, ale je možné jejich znovuotevření), je možné v opravném daňovém přiznání v návaznosti na změnu v účetnictví změnit hodnotu na řádku 10 a jako přílohu podat „druhou“ řádnou účetní závěrku, která je výsledkem opravy chyb po znovuotevření (a opětovném uzavření) účetních knih.

Ke znovuotevření účetních knih však nesmí dojít po schválení účetní závěrky valnou hromadou. Od tohoto data není možné do uzavřeného období zasahovat a případné chyby jsou opravovány do běžného účetního období.

 

3.3 Dodatečné daňové přiznání

Vztah účetní závěrky a tohoto typu daňového přiznání do značné míry závisí na kombinaci data konání valné hromady a lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Pokud existuje časový prostor mezi již uplynulou lhůtou podání řádného daňového přiznání a datem konání valné hromady schvalující účetní závěrku, je možné (ale ne povinné) v případě objevení účetní chyby znovuotevřít účetní knihy a dodatečné daňové přiznání podat se změněnou hodnotou řádku 10 a novou „další“ řádnou účetní závěrkou.

U velkých korporací obvykle po prvním sestavení účetní závěrky a prvním uzavření účetních knih není možné je znovuotevřít (vedení společnosti obvykle není tomuto přístupu nakloněno) a to ani pokud dosud neproběhla schvalující valná hromada. Pak se bez účetní závěrky a s původní hodnotou na řádku 10 podávají nejen opravná, ale i dodatečná daňová přiznání.

Jisté je, že veškerá dodatečná daňová přiznání podávaná po datu konání valné hromady, která účetní závěrku schválila, není možné měnit obsah řádku 10 a přílohou tohoto daňového přiznání pak není účetní závěrka.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *