Archiv autora: admin

DPP – Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení­ práce je vhodný způsob, jak si legálně zajistíme některé činnosti jednorázového charakteru zaměstnanci, kterým stačí přivýdělek. Dohoda o provedení práce musí být písemná .

Zaměstnanec může  dohodu o provedení­ práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů ,  s každým zaměstnavatelem až na 300 hodin ročně. Horní hranice odměny není nijak omezená.

Zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí­ zdravotní­, sociální ani nemocenské pojištění stejně jako u běžného pracovního poměru, pokud měsíční odměna nepřesáhne 10.000,-Kč 

Za zaměstnance, jehož odměna přesáhne v konkrétním měsíci 10.000,-Kč, musí zaměstnavatel podat přihlášku k pojištění zpětně v následujícím měsíci na Sociální zprávu i zdravotní pojišťovnu, podat přehled a odvést pojištěni­.

Účetní a daňové chyby v daňových přiznáních PO pro rok 2015

Účetní a daňové chyby v daňových přiznáních právnických osob v podmínkách roku 2015: Vazba podaného daňového přiznání na účetní závěrku

  1. Druhy podávaných daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob

Druhy podávaných daňových přiznání (zákon používá obecnější širší pojem „daňová tvrzení“) v obecné rovině upravuje Daňový řád (dále jen DŘ). V návaznosti na jednotlivá ustanovení DŘ rozeznáváme:

  1. a) Řádné daňové přiznání ( 135 a 136 DŘ)
  2. b) Opravné daňové přiznání k řádnému či dodatečnému daňovému přiznání (138 DŘ)
  3. c) Dodatečné daňové přiznání ( 141 DŘ)

Účetní závěrka je povinnou přílohou podávaných daňových přiznání, neplatí to však vždycky. Neplatí ani obrácený vztah, že každá účetní závěrka je přílohou daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Vzájemné vazby dokládá obsah tohoto článku.

 

  1. Druhy účetních závěrek

Zákon o účetnictví (dále jen ZÚ) rozlišuje trojici účetních závěrek v návaznosti na jejich vztah k účetnímu období a to:

  1. a) Řádnou
  2. b) Mimořádnou
  3. c) Mezitímní ( 19 odst. 3 ZÚ)

Řádná nebo mimořádná účetní závěrka je sestavována v souvislosti s uzavíráním účetních knih (§ 17 odst. 2 ZÚ), přičemž o řádnou účetní závěrku se jedná tehdy, pokud končí účetní období účetní jednotky (§ 3 ZÚ), o mimořádnou pak v souvislosti se vstupem či ukončením likvidace a v souvislosti s insolvencí a způsobech jejího řešení.

Mezitimní účetní závěrka s podáním daňového přiznání spojena není v žádném případě. Bude sestavována tehdy, pokud si její sestavení vyžádají zejména právní předpisy (například v případě rozhodování o výplatě záloh na podíly na zisku, či v některých situacích výpočtu vypořádacího podílu).

V dalším textu se budeme zabývat pouze řádnou účetní závěrkou v kombinaci s jednotlivými druhy podávaných daňových přiznání.

S uzavřením účetních knih je obvykle spojeno i podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a to v případě, že:

– skončené účetní období se rovná zdaňovacímu období (definice zdaňovacího období je uvedena v § 21a ZDP), nebo

– se jedná o situaci, kdy je ukončeno účetní období, které ale není obdobím zdaňovacím a přesto se po jeho skončení podává daňové přiznání (§ 38ma ZDP).

Připusťme i obrácenou situaci, kdy končí účetní i zdaňovací období právnické osoby a nevzniká povinnost k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (§ 38mb ZDP) a tím ani povinnost předkládání účetní závěrky správci daně.

 

  1. Kombinace druhů podávaných daňových přiznání s řádnou účetní závěrkou

3.1 Řádné daňové přiznání

První podání daňového přiznání je vždy „pokusem“ řádným, což platí v i případě, kdy je daňové přiznání podáváno opožděně (i tehdy je řádné, pouze podané po lhůtě pro jeho podání). Řádné daňové přiznání je doloženo řádnou účetní závěrkou, která je jeho přílohou a beze zbytku platí rovnost mezi účetním výsledkem hospodaření před zdaněním ve výkazu zisku a ztrát a řádkem 10 daňového přiznání.

 

3.2 Opravné daňové přiznání

Vztah opravného daňového přiznání a účetní závěrky je závislé na důvodu podání opravného daňového přiznání. Pokud je důvodem pouze „daňová“ chyba, která není zároveň chybou účetní, není důvod opravovat účetnictví a sestavovat novou účetní závěrku. Pak je opravné daňové přiznání podáno bez přiložené účetní závěrky se stejnou hodnotou v řádku 10 jako v řádném daňovém přiznání.

Pokud je důvodem účetní chyba a účetní knihy dosud nejsou uzavřené (nebo již uzavřené jsou, ale je možné jejich znovuotevření), je možné v opravném daňovém přiznání v návaznosti na změnu v účetnictví změnit hodnotu na řádku 10 a jako přílohu podat „druhou“ řádnou účetní závěrku, která je výsledkem opravy chyb po znovuotevření (a opětovném uzavření) účetních knih.

Ke znovuotevření účetních knih však nesmí dojít po schválení účetní závěrky valnou hromadou. Od tohoto data není možné do uzavřeného období zasahovat a případné chyby jsou opravovány do běžného účetního období.

 

3.3 Dodatečné daňové přiznání

Vztah účetní závěrky a tohoto typu daňového přiznání do značné míry závisí na kombinaci data konání valné hromady a lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Pokud existuje časový prostor mezi již uplynulou lhůtou podání řádného daňového přiznání a datem konání valné hromady schvalující účetní závěrku, je možné (ale ne povinné) v případě objevení účetní chyby znovuotevřít účetní knihy a dodatečné daňové přiznání podat se změněnou hodnotou řádku 10 a novou „další“ řádnou účetní závěrkou.

U velkých korporací obvykle po prvním sestavení účetní závěrky a prvním uzavření účetních knih není možné je znovuotevřít (vedení společnosti obvykle není tomuto přístupu nakloněno) a to ani pokud dosud neproběhla schvalující valná hromada. Pak se bez účetní závěrky a s původní hodnotou na řádku 10 podávají nejen opravná, ale i dodatečná daňová přiznání.

Jisté je, že veškerá dodatečná daňová přiznání podávaná po datu konání valné hromady, která účetní závěrku schválila, není možné měnit obsah řádku 10 a přílohou tohoto daňového přiznání pak není účetní závěrka.

 

Posouzení poskytnuté služby do zahraničí – zemí EÚ z hlediska DPH.

  1. Situace

Společnost XXX se sídlem v tuzemsku („dodavatel“), plátce DPH, poskytuje reklamní služby řadě subjektů se sídlem v jiných členských zemích EU. Tyto subjekty („odběratelé“) jsou vždy právnické osoby; většinou se jedná o neziskové společnosti, které nejsou registrovány k DPH ve své domovské zemi.

  1. Uplatnění DPH

Uplatnění DPH dodavatelem se řídí statutem příjemce služby.

  1. V případě, že odběratelé jsou tzv. „osoby nepovinné k dani“, dodavatel fakturuje s českou DPH. Osobou nepovinnou k dani je v řešené situaci, zjednodušeně řečeno, právnická osoba – nepodnikatel. Konkrétně se jedná o situaci, kdy odběratel (nezisková společnost) neuskutečňuje ani částečně ekonomické aktivity.
  2. V případě, že odběratel bude osobou povinnou k dani (tj. bude alespoň částečně uskutečňovat ekonomické aktivity) a zároveň nebude registrován k DPH, dodavatel bude fakturovat bez české DPH v režimu „reverse charge“. Odběratel bude povinen se ve své domovské zemi zaregistrovat k DPH a přiznat (ve své domovské zemi) DPH z přijaté služby dle lokálních pravidel. V tomto případě je dodavatel povinen mít k dispozici důkazní prostředky o tom, že odběratel je osobou povinnou k dani (např. živnostenský list, prohlášení odběratele, ověření z externích zdrojů apod.).
  3. V případě, že odběratel bude osobou povinnou k dani a zároveň bude registrován k DPH, dodavatel bude fakturovat bez české DPH v režimu „reverse charge“ na platné DIČ odběratele. V tomto případě doporučujeme provádět ověření platnosti DIČ v portále VIES a archivaci výsledku prověření.

Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016

Z důvodu boje proti daňovým podvodům využila Česká republika možnost danou směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění, a počínaje dnem 1. 4. 2015 rozšířila postupně výčet plnění, při jejichž poskytnutí je použit režim přenesení daňové povinnosti.
Zdroj:

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/INFORMACE-GFR-k-aplikaci-RPDP-na-vybrana-plneni-v-letech-2015-a-2016-ve-zneni-Dodatku-c-1.pdf

Během léta ČSSZ vybraným ročníkům rozešle přehled dob důchodového pojištění

Automaticky, aniž by museli žádat, rozešle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mužům ročníku narození 1954 a ženám ročníku narození 1957 v průběhu prázdninových měsíců informace o stavu jejich důchodového konta, tj. přehledy dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ. Budou rozesílány postupně během několika týdnů formou obyčejné poštovní zásilky a vlastníkům datových schránek bude přehled zaslán do datové schránky.

Zdroj:  http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015/015-behem-leta-cssz-vybranym-rocnikum-rozesle-prehled-dob-duchodoveho-pojisteni.htm

Jedno správní místo DPH – Poskytnuté elektronické služby do zahraničí do států EÚ

  • Zvláštní režim jednoho správního místa (tzv. Mini One Stop Shop) … pro poskytovatele vybraných služeb, kdy je místo plnění těchto služeb v různých členských státech EU.
  • Prostřednictvím zvoleného jednoho správního místa plní své povinnosti k DPH vůči všem státům EU (podává daňová přiznání a poukazuje platby k DPH).
  • Povinnosti plní prostřednictvím jednoho elektronického portálu vedeného v jednom členském státě, kde se k režimu registruje (tzv. státu identifikace).
  • Režim je dobrovolný. Pokud se však poskytovatel rozhodne jej používat, musí tento režim uplatňovat ve všech členských státech EU, kde mají jeho služby místo plnění.
  • Do konce roku 2014 pouze pro zahraniční osoby povinné k dani se sídlem mimo EU, které poskytovaly elektronické služby osobám nepovinným k dani.
  • Od roku 2015 se rozšiřuje na telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání na osoby povinné k dani se sídlem nebo provozovnou na území EU.

Od 1. 1. 2015 se rozlišují dva zvláštní režimy jednoho správního místa podle toho,       zda poskytovatel má sídlo v EU či nikoliv:

a) režim mimo EU, kdy poskytovatel – osoba povinná k dani – nemá na území EU sídlo ani provozovnu,

b) režim EU, kdy poskytovatel – osoba povinná k dani – má sídlo či provozovnu v EU, při volbě jednoho správního místa v ČR je pak podmínkou sídlo či provozovna v ČR

Do režimu EU se v ČR může registrovat osoba, která splňuje následující podmínky:

  • je v ČR registrována k DPH (jako plátce nebo identifikovaná osoba),
  • má v ČR sídlo, nebo nemá-li sídlo v ČR ani v EU, má v ČR provozovnu,
  • není registrována k zvláštnímu režimu jednoho správního místa v jiném členském státě.

Pokud se poskytovatel rozhodne používat režim EU, bude jejím státem identifikace členský stát, ve kterém se nachází její sídlo nebo provozovna. Lze se registrovat jako identifikovaná osoba.

Do režimu mimo EU se v ČR může registrovat osoba, která splňuje následující podmínky:

  • nemá na území EU sídlo ani provozovnu,
  • nemá povinnost být registrována k DPH v žádném členském státě,
  • není registrována k zvláštnímu režimu jednoho správního místa v jiném členském státě.

 

Sazby DPH v EU rok 2015

Stát Základní sazba DPH (%) Snížená sazba DPH (%)
Belgie 21 6 / 12
Bulharsko 20 9
Česká republika 21 10 / 15
Dánsko 25
Estonsko 20 9
Finsko 24 10 / 14
Francie 20 2,1 / 5,5 / 10
Chorvatsko 25 5 / 13
Irsko 23 4,8 / 9 / 13,5
Itálie 22 4 / 10
Kypr 19 5 / 9
Litva 21 5 / 9
Lotyšsko 21 12
Lucembursko 17 3 / 8 /14
Maďarsko 27 5 / 18
Malta 18 5 / 7
Německo 19 7
Nizozemsko 21 6
Polsko 23 5 / 8
Portugalsko 23 6 / 13
Rakousko 20 10
Rumunsko 24 5 / 9
Řecko 23 6,5 / 13
Slovensko 20 10
Slovinsko 22 9,5
Španělsko 21 4 /  10
Švédsko 25 6 / 12
Velká Británie 20 5